Je Bůh skutečně skutečný?

Ani nevím proč mě tahle otázka poslední dobou stále více napadala a určitým způsobem i znepokojovala… Víte, mám teď nádhernou možnost „věnovat Bohu tolik času, kolik opravdu chci“ a možná právě díky toho (i když je to trochu paradoxní) - díky možnosti zajet na hlubinu se najednou vynořila ta moje pochybnost – Je Bůh skutečně skutečný?

(Zvláštní je, že mě ta otázka znepokojovala, i když jsem „dotek živého Boha“ v mém srdci nebo působení ducha svatého v mém nitru už několikrát zakusila). Možná to bylo pokušení anebo možná zkouška – jak silná nebo lépe to asi vystihnu slovem slabá - je moje víra. A pak jsem se zaposlouchala do přednášky z loňské konference a byla to právě slova z homilie P. Marcela Javory, která mi dala zcela nezpochybnitelnou odpověď na mou otázku.

Tady jsou:

„Bylo to jednou v seminární kapli o takzvané rekolekci (2 denní duchovní obnova, kterou bohoslovci mají každý měsíc) a tenkrát jsem si představil takovou situaci. Seděl jsem – vím přesně kde, na motoru varhan, který byl u okna a já jsem tím oknem viděl takhle na hřbety domů, které stojí v sousedství semináře, abych mohl přemýšlet, aby mě nic nerušilo. A teď  jsem si představil tu kapli, jak tam takhle jsme shromážděni a přichází pan rektor, tedy šéf semináře a řekne: PÁNOVÉ, TAK TEĎ VÁM MUSÍM ŘÍCT NĚCO VELMI DŮLEŽITÉHO. VY JSTE SE STALI SOUČÁSTÍ TAKOVÉHO SOCIOLOGICKÉHO POKUSU – CO DOKÁŽE ČLOVĚK DÁT NEBO ČEHO SE DOKÁŽE VZDÁT PRO VELKÝ IDEÁL. TAK POKUS SKONČIL, DOCELA JSTE OBSTÁLI, ALE JE POTŘEBA SE ROZEJÍT, BĚŽTE DOMŮ, PROTOŽE ŽÁDNÝ PÁN BŮH NENÍ.

A teď jsem pozoroval sám sebe, co by to se mnou udělalo, kdyby tohle to pan rektor skutečně řekl. A JÁ JSEM ZJISTIL, ŽE MOJE NITRO BY SE STALO TAK PRÁZDNÝM, ALE TAK NEVYSLOVITELNĚ PRÁZDNÝM. Zkuste si představit, že vám někdo VYTRHNE Z TĚLA PODSTATU, VÁŠ STŘED – STŘED VAŠÍ BYTOSTI, nebo řekněme SRDCE.

A TEĎ CHODÍTE JAKO TĚLO BEZ DUŠE, PROTOŽE UŽ ŽÁDNOU DUŠI NEMÁTE.

KDYBY NEBYL BŮH, TAK BY BYLO ŽITÍ TAK ABSURDNÍ, ALE TAK, ŽE BY TO V PODSTATĚ ZA ŽITÍ MOC NESTÁLO.

A já jsem si tenkrát uvědomil, jak potřebuji naplnění Bohem. Jak potřebuji, aby on ve mně bydlel a žil a naplňoval ten můj hlad po plnosti, která mi tolik schází.

"A co by zjištění, že žádný Pán Bůh není udělalo s vámi"?